ZDE NAJDETE ODPOVĚDI NA JEDNOTLIVÉ OTÁZKY
1. Otázka:
Kdy je vhodné aplikovat ekologické přípravky na ošetření
proti klíněnce.
1. Odpověď:
Klíněnka jírovcová - Cameraria ohridella, je hmyzí škůdce,
parazitující především na jírovci maďalu.
U v současné době používaných přípravků se v žádném případě
nejedné o přípravky ekologické, alespoň o žádném takovém nevím, všechny
chemikálie, které se proti klíněnce používají jsou toxiny, více či méně
působící na ostatní volně žijící hmyz (především včely, sršni, čmeláci).
Zatím nejlepší ochranou a zároveň prevencí proti klíněnce jírovcové je
podle našich zkušeností hrabání spadaného listí, a to nejen v podzimním
období, ale i během vegetace. Poté je nutno shrabané listí spálit na
vyhrazeném místě, mimo lokalitu výskytu stromů. Tato metoda, je - li pečlivě
prováděna, je nejen nejlacinější, ale rovněž nezatěžuje okolní prostředí
méně či více jedovatými látkami, jako postřiky, a zároveň je téměř
nejefektivnější. Máme ověřeno, že při pečlivém celoročním úklidu a
likvidaci listí se výskyt klíněnky v dané lokalitě (je -li dostatečně
izolována) sníží až o 40%.
Další informace o klíněnce naleznete na adrese: http://www.uochb.cas.cz/~natur/cameraria/index.htm.
2. Otázka:
Je možné skácet strom mimo vegetační období? V případě že
ano, tak za jakých podmínek?
2. Odpověď:
Kácení dřevin rostoucích mimo lesní porost je podrobně zpracováno
v Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114 sb. r. 92, kde je tato
problematika rozpracována podrobně.
Pro ujasnění uvádím, že pokácení dřeviny mající ve výčetní výšce
130 cm nad zemí obvod kmene větší než 80 cm, musí schválit příslušný
státní orgán - zastoupený obcí, městem, okresem - referátu životního
prostředí - záleží na tom, který z nich má platné pravomoci pro danou
lokalitu.
Dále se strom uvedených parametrů smí kácet pouze v období vegetačního
klidu - tj. od 1.10. do 31.3. Vše uvedené platí i pro stromy rostoucí na
soukromých pozemcích.
Výjimku tvoří pouze havárie a stavy ohrožující zdraví či bezpečnost občanů.
I v tomto případě je však nutno uvědomit příslušný spádový orgán.
splnit tzv. ohlašovací povinnost.
Zákon dále výslovně nezakazuje kácet dřeviny rostoucí mimo les v jiných
než uvedeném období. Je však běžně užívaným pravidlem řídit se podle
výše uvedených termínů "Vegetačního klidu" a "Vegetačního
období" - viz odpověď č. 3.
3. Otázka:
Můžete uvést termín vegetační klid a jeho specifikaci vzhledem k zákonu
č. 114 sb. r. 92?
3. Odpověď:
Vegetační klid je období, kdy dřevina - strom, je v relativním
vegetačním útlumu, tedy není výrazně aktivní, při vytváření nových
vodivých pletiv.
Stanovení doby vegetačního klidu je poněkud zapeklité, neboť současná
legislativa neurčuje tento pojem pevně stanoveným datem. Jen jej doporučuje.
Je však běžným zvykem tento termín při jednáních o stromech užívat. Tato
situace vznikla na základě vyhlášky 395 r. 92, přílohy k zákonu 114 sb.
r. 92, která opravdu uvádí doporučený termín období vegetačního klidu,
a to v platnosti "od 1. 10. do 31. 3."
4. Otázka:
Je strom či dřevina schopna lépe snášet některé zásahy
odborného ošetření v době vegetace než v období vegetačního klidu?
4. Odpověď:
Ve věci odborného ošetřování stromů v období vegetace je
dnes situace poměrně vyjasněna, a sice: při provádění běžných druhů
řezu, kromě rasantních redukčních zásahů, je lepší pro dřevinu -
strom, tyto práce provádět právě v období plné vegetace. (Ne při květu)
Právě v tomto období má totiž strom k dispozici největší množství
aktivních obranných látek. Viz činnost "CODIT system (Compartmentalization
of decay in trees) - SHIGO 94 a další související publikace na téma ochranných
barier stromů.
Celá problematika je samozřejmě daleko širší a je třeba se řídit mnoha
dalšími faktory, jako např. druh dřeviny, stáří stromu, míra vitality,
podmínky v lokalitě, zdravotní stav dřeviny ap.
5. Otázka:
Je možné přibližně určit stáří stromu podle průměru jeho
kmene?
5. Odpověď:
Bohužel vás zklamu. I přes skutečnost, že určitá literatura
na takový způsob určování stáří dřeviny odkazuje, pro praktické využití
to nemá valný význam. Záleží totiž na celé řadě faktorů, které přímo
ovlivňují růst stromu v dané lokalitě. Odhadem stáří dle průměru či
obvodu kmene stromu se člověk může značně odchýlit od skutečnosti, a to
někdy řádově - u starších jedinců i o 100 a více let.
Pro přibližný odhad stáří stromu je zapotřebí dlouholeté zkušenosti a
znalosti alespoň těchto faktorů:
druh dřeviny
vláhové a živinné podmínky v lokalitě
typ a stabilitu terénu v lokalitě
stálost a zásadní změny počasních podmínek v dané
lokalitě (alespoň 30letou periodu)
porovnání velikosti a stáří dřeviny stejného druhu s
hodnoceným jedincem a to v okolí cca 10km
případné zásahy či provedená ošetření dřeviny v
minulých letech ap.
Výhodné bývá dotázat se starých pamětníků v obci či městě, popřípadě
se podívat do kronik, či zeptat se zástupců církve. Ti většinou zpravují
dlouhodobé záznamy o církevních statcích. Dobře je též zjistit, jestlio
stromě není záznam na příslušném okresním úřadě, případně regionálním
městě. Jedná - li se o opravdu starého jedince, často mívají v místním
muzeu starší fotografie, které rovněž napoví.
Tímto způsobem a s dostatkem zkušeností se dá věk stromu určit s přesností
na několik desítek let.
6. Otázka
Naruší kořeny stromu zdi našeho domku, bazénu, sklepa?
6. Odpověď :
Nelze jednoznačně odpovědět.
Je zásadně nutné znát konkrétní podmínky v lokalitě růstu stromu a jeho
okolí - např. prostorové a půdní podmínky, konkurenci s ostatními dřevinami,
druh dřeviny a další.
Obecně je však platné, že pokud má strom ve svém okolí alespoň na jedné
straně či části plochy pod korunním systémem volný prostor, kořenový
systém se bude rozrůstat především do těchto míst. Je však třeba si uvědomit,
že tvar koruny stromu je téměř totožný s tvarem a velikostí kořenového
systému dřeviny. Velikost kořenového systému se pohybuje zhruba ve 3/4
velikosti koruny a zasahuje většinou do hloubky okolo 2/3 korunní výšky.
Tato informace je však pouze obecná a orientační. Rozměry a typ kořenového
systému se u různých druhů dřevin značně liší a je vždy přímo závislý
na konkrétních možnostech a podmínkách v lokalitě růstu stromu.
7. Otázka
Jaký je nejstarší druh stromu na světě?
7. Odpověď:
Nejstarším zachovaným a žijícím druhem stromů na světě je
Ginkgo biloba - jinan dvoulaločný.
Jedna se o rostlinu starou cca 150 - 200 milionu let, kdy byly tyto stromy
roztroušeny po celém světě. Tento strom je vlastně jehličnanem a je ve
skutečnosti jedinym stromem, který přežil ze skupiny rostlin primitivnějších
než opravdové jehličnany.
Na území České republiky roste největší exemplář v Brně - tento
jedinec je považován rovněž za jeden z největších stromů tohoto druhu v
Evropě. Nejznámějším jinanem je Ginkgo biloba "Pragense" rostoucí
v botanické zahradě Karlovy university v Praze.
8. Otázka
Nejstarší (věkem) žijící stromy na světě?
8. Odpověď:
Nejstaršími žijícími stromy na světě jsou Pinus longaeva -
borovice osinaté. Rostou v horách západní části Severní Ameriky v Sierra
Nevadě. Jejich nejvyšší prokázaný věk je cca 4600 let a jsou zároveň
nejstaršími žijícími organismy na světě.
9. Otázka
Nejvyšší stromy na světě?
9. Odpověď:
Nejvyšším druhem stromů na světě je bezesporu Sequoiadendron
giganteum - sekvojovec obrovský. Tyto stromy rostou v Severní Americe - v
Kalifornii a v horách Sierra Nevady. Jedním z nejznámějších sekvojovců
dnešní doby je tzv. "General Sherman" který dosahuje výšky 90
metrů, obvod kmene má 10 metrů a je zřejmě nejmohutnějším stromem USA.
Vůbec
nejvyšším známým stromem tohoto druhu byl 135 metrů vysoký jedinec
v národním parku "Sequoia" v Severní Americe. Jeho věk se
odhadoval na 3800 let.
V naší republice roste sekvojovec obrovský v arboretu Nový Dvůr u Opavy,
arboretu MZLU v Brně, Buchlovicích a Chabani. Dále v zámeckých parcích Nové
Mitrovice, Kravsko, Sychrov, Ratměřice, Lednice, Kroměříž - Podzámecká.
10. Otázka
Nejmohutnější stromy na světě?
10. Odpověď:
Asi nejmohutnějším druhem stromů s největšími obvody kmene je
Adansonia - baobab. I přes svou malou výšku cca 15 metrů a průmět koruny, zhruba 15-18 metrů dosahuje tento druh obvodu kmene až 25 metrů. Roste v
Africe (Botswana) a v Austrálii.
|
|
|
||||||||
Vpřed |
